1. Řekli ti, ž^Hmie jenom zbourali pl^Doty a že v^Emiášeň bloudila jak kr^Ga, řekli, že ^F#miodedávna měli nože a že to vš^Gechno byla jen hra, řekli, že m^Hmirtví jsou jako mr^Daky a že jen v^Emiítr, vítr zvedl pr^Gach, řekli, že pr^F#miavda je vždy trochu chromá ale př^Gesto, přesto mají strach. ®: N^F#mieopouštěj mě dnes v^C#miečer, n^F#mioc si líže hv^C#miězdy jak p^F#mies staré r^C#miány a k ránu zř^Aítí se ta jménem P^C#mielyněk, ó, má l^Gásko, má sestřičko z druhé str^Aany. Řekli, že hledali ve škeblích srdcí a místo perel oblékli hněv, řekli, že byli už téměř na dosah a sáhli jen na vlastní krev, řekli, že svoboda má modré oči a slovo je samo jako meč a že dříve, než zmrtví jazyk, vysloví živou řeč. ®: Řekli, že peníze jsou jako kyslík, mnoho z nás nemůže popadnout dech, řekli, že láska prochází žaludkem a nenávist končí ve hřbitovních zdech, řekli, že pokora je bludná cesta, jen pár zbytečných ji zbytečně šlo, řekli, že jim tady někdo chybí a že nechtějí vědět, kdo. ®: